Ne, nezdráhej se, ruko obětavá,

Ne, nezdráhej se, ruko obětavá,

lak sadař, který nanosí dost vody

a vzepře větev, by unesla plody,

jak zahradník, jenž záhon okopává,

a jako vinař, který časně vstává,

by mrazy potíral a všecky škody,

vždy pil a služ! Co tobě do úrody?

Zlým dárcem jest, kdo ptá se, komu dává,

a zdar a výsledek chce jistým míti.

Snad z brázdy, kterou štědré ruce zryly,

žeň plná vzejde, vzejde snad jen býlí...

A byť i býlí! Také musí býti

a musí uvadnouti, musí shníti,

by půda svěží zas nabyla síly.