NEBE.

Ty vroucí objetí máš hříchem?

To s útrpným jsem vyslech’ smíchem;

nač v nebi po smrti mám býti;

když můžem’ za živa je míti?

Spěš do nebe - mé do náruče –

mé srdce na vrata mu tluče,

já vím, že Pánbůh sám už velí,

by andělé nám otevřeli.