NEBESKÁ ZAHRADA

Znám jednu velkou zahradu,

ta rozkvétá jen v noci,

kouzelnou krásu otvírá

tu užaslému chodci.

Slunečka, astry, čajovky

a zářné pampelišky

z nebeské velké zahrady

shlížejí na mne z výšky.

A mezi nimi zahradník –

kníže – se procházívá –

a na kvetoucí hvězdy své

se starostlivě dívá.

Potom se ztrácí do hradu

a pláče tam a stená –

vždyť ráno bývá lučina

slz rosou postříbřená.