NEBYL TO ŽIVOT...

Nebyl to život, jen píseň to byla,

či krásná pohádka, světlá i chmurná,

ta moje mladosť – ač do čela vryla

stopu svou mnohá vichřice burná.

Co létlo srdcem a vířilo hlavou,

zaniklo na vždycky – neměvši cíle,

vše bylo písní jen – smavou neb tmavou –

prchly ty roky jak jediná chvíle.

Tu přišel život. Měl zrak tvůj, má ženo,

jak píseň mladosti smavý a tmavý.

Co léty dlouhými nenalezeno,

bylo v tvém zraku, tam byl život pravý.