NECH MNE ZASTŘÍT DLOUHÝM VLASEM SVÝM...

By Emanuel Lešehrad

Tvůj vlas je jako samet mdlý,

jak noc, jež v luny paprsku se v řece zrcadlí.

Tvůj vlas tak voní omamně

polibky zrosen, v nočních tmě

do snů vždy kyne mně.

Chci zabořit v něj hlavu svou,

chci utopit v něm bolest svou,

v něm bolest svou, v něm smutek svůj,

ty tmavý vlase, vlase můj...