Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli,

Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli,

tak jako jednou, zdali víš?

Byl první máj, a šeřík voněl bílý,

a vůně táhly blíž a blíž...

Dej ruku svoji na mé skráně bledé

a pohlédni v můj snivý zrak...

Je zima v sadě, mlhy táhnou šedé,

a v bezu kvílí teskně pták.

Zda bude jaro, smavé jaro jednou?

Nech hlavu mou na srdci svém...

Mé duši zdá se, že už mlhy blednou

a vůně táhnou večerem...