NECHME JINÉ ŽÍT.

By Josef Václav Sládek

NECHME jiné žít,

my musíme jít:

jedni musí spáti,

druzí dál se bít.

Zítra nebo dnes, –

každý v boji kles’,

rudý prapor žití

jiný nad ním vznes’.

Jsme jak spadlý list,

žil však dost, buď jist,

kdo na žití stromu

rost’ a vadnul čist.

V jara zlatých snech,

v prškách, bouřích všech,

až jej s větve srazil

smrti mrazný dech.

Dříve nebo spíš’,

to jest jedno již;

příštím jarem nové listí

žene šíř a výš’.