Nechoď!

Žij sobě a svým milým jen,

a když tě touha vábí ven,

ty nechoď!

Co zlata jest, co slávy zář?

Radš k dítku viň se tváří v tvář

a nechoď!

Jeť sláva sirena, to věz,

svou duši bys jí v oběť nes’,

ó nechoď!

Je bludička to, stín jen, lež,

a stíháš-li ji, zahyneš,

ó nechoď!

Jdeš nadšen za ní sem a tam,

leč poznáš záhy, že to klam,

ó nechoď!

Jen ten má duše mír a klid,

jenž duši dává za svůj lid,

za jiným nechoď!