Nechoďte ven!

Okolo chaloupky

Chodíval,

Fábory a šperky

Nosýval.

Na okénko zvolna

Ťukával,

Bych na chvílku vyšla,

Žebrával.

Pokud jsem, přesmutná,

Nešla ven,

Chodil ťukat mnohý,

Mnohý den.

Jak sem však jen pětkrát

Ven vyšla,

K chození mu chuť víc

Nepřišla.

Teď se u nás ani

Zřít nedá,

Že vždy venku stojím,

Nic nedbá!

Kolikrát, ach! počnu

Plakati,

Že se ho juž nelze

Dočkati.

Panenky! panenky!

Prosým vás,

Chraňte se, dokud je

Ještě čas.

Nechte ťukat rok a

Mnohý den,

A nechoďte nikdý,

Nikdý ven!