Ó, nechť si dnes...

Ó, nechť si dnes tě jiný líbá,

když měsíc vzplane večerem –

ty's byla mou!

Ó, nechť si dnes tě jiný tiskne,

když jeseň hází listí v zem –

ty's byla mou!

A nechť své lásky žár ti šepce,

když luh i háj mře pod sněhem –

ty's byla mou!

Když kvetl sad i víno zrálo

a vůně táhla étherem,

ty's byla mou!

Kdy šuměl les a všecko mladlo

paprsků smavých přívalem,

ty's byla mou!

Vše zpívalo a vše se smálo,

ret opájel se žhavým rtem –

ty's byla mou!

Ta cesta, víš, jak soumrak padal,

loučení tíseň tkvěla v něm –

ty's byla mou!

Dnes vzpomínám si s pohrdáním,

jak totéž s novým zápalem –

ty's byla mou –

Teď s jiným hráš a beze studu

mu zapíráš to s polibkem,

že's byla mou!