Ó NECHTE...

Ó nechte mne a nedbejte mne již!

Co měl jsem rád, způl shltla smrti říš

a jen co mám, si chráním vroucí duší –

a o to strach mi stále poklid ruší.

Nic nechci už – mám v srdci zlata dost;

nač víc by toužil osamělý host?

Co jsem, co mám, vše poberte a spleňte,

jen sny mé samoty mi nezažeňte!

To přátel upřímných je posud tlum,

ať v údol stoupám, nechať slézám v chlum,

ti jedině jsou se mnou věrní druzi

a s nimi jdu, jen nerušte mne v chůzi!