NECHTE MLUVIT VĚDCE!

Co to bojů bylo o Rukopisy!

Míti tehdy bomby v komisi,

jistě by je s pokřiky

vrhli na ty skeptiky.

Zatím našich dějin práh

skvěl se v ranní záři, čistý nach.

Neviděl však rozvášněný lid

na něm jasné postavy se skvít;

nezaslechl zvučně hlaholit

vroucné legendy a kroniky,

poklad drahocenný, veliký.

A teď radostí se samou chvějem

před vznešeným Cyrilem a Metodějem,

Václavem a Prokopem. Jak skví se práh

slavně, svatě v našich dějinách!

Jako ranní červánkové na horách.

A my hádali se na ulici,

špinili se jako uličníci,

div že do vlasů jsme nevjeli si

pro ty pia fraude Rukopisy,

co práh našich dějin zkrášlit chtěly kdysi.

Pro ulici lekce:

Nechte mluvit vědce!