Ó nechtěj, abych řekla ve slov stech,

Ó nechtěj, abych řekla ve slov stech,

jak miluji tě! Raděj snít mi dej

o lásce mé jen v roztoužených snech

a mému srdci vzletu představ přej.

Pro slovo vzniknout může mnohý spor,

když v ideálu cíl, ne v skutečnosti

a básník nad hvězdami shání vzor

pro žádost zbožnění a víru ctnosti.

V sny stříbrné tě proto uzavírám

jak vodu v křišťál, v němž se promění

paprsků lomem v drahé kamení –

a tak tě v zlatý rámec srdce svírám.

Ó nechtěj, abych řekla v slovech stech,

jak miluji tě. Jenom snít mne nech!