NEDBÁM.

Jsi mým přáním, jsi mé duše echem,

růží jsi, jež těší mne svým dechem,

jsi květ jabloně mi, třešní snítka,

jsi mi vonných květů plná kytka.

Vím, jak pro mne kveteš, voníš skrytě,

na srdce když vroucně přivinu tě,

tu z tvých očí žhavé jiskry srší

a tvé květy všecky na mne prší.

Nedbám, ať ta krásy kouzla dvojí

v ohnivý se příval rázem spojí,

bez rozvahy letmo duši vženu

v dešť těch krás a lásky do plamenu.