Neděle

Je bílá, slunná neděle.

Jak ze sluneční koupele

tak celá bílá náhle vstala

a v celý svět se rozesmála

tak vesele, tak vesele...

Jde šohaj s dívkou do polí

alejí tichou s topoly;

jdou ruku v ruce, v očích světlo,

jak sluncem, štěstím všechno zkvetlo,

ach, všechno v celém okolí.

Kdes v dáli kdosi zavýskal.

Na větvi pták se rozzpíval –

a píseň jeho zvoní, zvoní

ve květech hrušní, po jabloni

a jásá, jásá v šíř a v dál.

A jásá, jásá v šíř a v dál,

že novou písní rozzpíval

i tesknou duši básníkovu,

že novým jarem zkvetla znovu –

kéž nezežhne ji nový žal?

To věru chvíle sváteční:

co bylo snem, se skuteční

a kolem všechno jásá, jásá,

jak v duši radost teplou střásá

neděle bílá, sluneční...