Neděle v lese

Den Páně slaví dneska lesy,

jich sbory pod klenbou jak katedrál

tu strmí v smaragdové směsi

pod blankytem, jenž zlatem vzplál.

Své ohně leje azur širý

na zemi v obět zápalnou,

a vůně lesů bez vší míry

se v opojení vzhůru hnou.

Tu větve zdvihnou se a klesnou,

jak někdo do kláves by sáh’

a zazvoní šum hymnou plesnou

jak duchů Božích Hosannah.

Teď po kmenech se dolů smekly

paprsky světla bílé v zem,

to andělé si na mech klekli

před lesů vonným oltářem,

A skvoucí oblak nebem letí,

zřít jeho stín se hvozdem hnát:

to Pán teď vyhlíží své děti

a ráčil lesům požehnat!