Neděle

Slunce umírá s večerem.

Ve prachu zvířeném davy

vesele proudí Praterem.

Lid jednou v týdnu se baví.

Čas nudný v hospodě zabíjím.

Co venku je rušno a živo,

zdlouhavým douškem dopíjím

z prasklé sklenice pivo.

Tobě, má milá, na zdraví!

– Víš, za dar tvého těla,

když jsi se v extasi pohlaví

úděsem přijetí chvěla.

Na zdraví tobě a na zdraví všem,

kdož tebe užili, drahá,

a všem, které ještě vášnivým rtem

ve křeči zulíbáš nahá!

Kol oken hrne se v soumraku

dav příručích, prostitutek,

žen s dětmi, služek a vojáků:

Mně zpívá nad hlavou smutek:

že pijáku dotěrná reflexe

požitek z opilství kazí,

že marně vzněcuje člověk se,

když v duši skepse ho mrazí.