NEDĚLNÍ ODPOLEDNE.

Usedly dvě kamarádky

pod jabloňku do zahrádky,

fěrtoch z krajek, hedvábí,

usedly si do trávy.

Sotva že se posadily,

přišel známý šohaj milý,

za ním v patách jiný hned:

každý ke své milé sed.

Hladili jim kadeř, čela –

Na jabloňce pěnka pěla,

v lípě bzučí včeličky:

hoši berou hubičky.

U noh věrný pes jim seděl,

na tu krádež klidně hleděl,

na zloděje neštěkal –

V tom „haf!“, hochy polekal.

Domácí to přišla kočka,

k dívkám sedá, mhouříc očka,

a počítá pocely,

na ústa jež pršely.

Nedělní klid na dědině.

Hoši, krásné dívky v klíně

tisknou, vinou, líbají –

a pěnkavy zpívají.