NEDĚLNÍ ODPOLEDNE.

Jako bílé mušky potácivě

drobty sněhu vzduchem poletají

den se dívá kalně zádumčivě,

domy vymřelé se býti zdají.

Auta chvilkou okny pozatřesou.

Kolem slepých krámů po chodnících

lidé klátí se a nudu nesou

sváteční a omrzelou v lících.

Do pokoje zní mi přitlumeně

rozhrčené tony gramofonu.

Jinak den se vleče neslyšeně

k šerému a neslavnému skonu.