Neděste se.

Vlasti moje, tys loď, bouřlivé moře kol,

k nebi vlna tě teď, nyní zas metá v dol.

Hrůza schvátila plavce,

srdce zoufalý svírá bol.

„Pane, pomozi nám! – Toneme! Zda-li víš? –

Moře shltit chce nás! – Toneme! A ty spíš? –

Pane, zbuď se již, přispěj!

Moře, zbouřené moře ztiš!“ –

„„Proč se děsíte vln? – Malá jest víra vám!

Zdali moře to s vás, s vámi-li pluju sám? –

Moře vůlí mou sklesne,

nesouc k přístavu lodi vám.““