NEDOROZUMĚNÍ.

A stokrát hýčkán, stokrát oklamán

buď chválou, vzteklým zasyknutím retů,

dnes přeceněn a zítra zneuznán,

tak roste básník ze svých interpretů...

Se stejnou naučili bolestí

jej chválu, hanu brát, jež stejně klatá...

Vždy cítí ruku, jež buď oklestí,

neb překrášlujíc drze na vše hmatá...

Chléb žitný prosté chuti davu dát

měl tam, kde osil zrní do věčnosti...

Kde nádherný dal květ, plod k jídlu rvát

zklamáni přišli hladoví a prostí...

Ó stinných sadů vůně podzimní

a zvadajících dubů žluté listí...

A jarních lásek bouře intimní...

Bez očí zcizených kdo umí čísti?...