Nehezká.

By Šebestián Hněvkovský

Rcete, že jsem nehezká!

Jsem, jak chtěla přirozenost,

Tať jest, jevím spokojenost,

Dokonalá, nebeská.

Není krásy jeden vzor;

Vy jste pokažené chuti,

A v ní nápodobni rtuti;

Nelíbí se mi váš sbor.

Vynašel se blíženec,

Který poznal ceny skryté,

Že jsou krásy rozmanité:

Tento jest můj milenec.

Nemá lásky litovat!

Ve mně tluče srdce vděčné,

Pozná, kterak přesrdečně

Svého budu milovat.

Příroda nám přeje vznik,

Vlohy umenšuje kráse:

Kdo chce vtipné rody, zdá se,

By k nám obrátil svůj mžik.