Nehněvej se...

Nehněvej se, miláčku,

že jsi marně čekal,

přijdu třebas každý den,

jen si srdce nekal!

Ach, tys ani netušil,

že jsem byla blízko,

jako pták když přelétne

s keře na křovisko.

Ale pak jsem odešla

zase do daleka,

jako pták když cizího

šelestu se leká.

A zas k tobě, miláčku,

spěchám do objetí,

jako pták když pro štěstí

do křoví si vletí. –