Nehodný dělník.

Rád dělníkům dám, co dát mohu,

když líně nekradou čas Bohu;

jen blbý dělník tím víc v krčmě maří,

čím víc jej dobrý najímatel daří;

však moudrý dělník vždy má na paměti

svou budoucnost, svou ženu a své děti.

Líný dělník v práci heká,

v hospodě však dělá reka;

sklenku v ruce dělá hrdinu,

nevzpomíná na svou rodinu;

huláká a láteří i kleje,

neví, že se moudrý muž mu směje.

Praví soudruh: „Dél zde nebudu,

dělá hanbu nám a ostudu!“

Nevzdělanec však se nezastydí,

pokud hostinský jej nevyklidí.

Kéž se pozná ubožák ten brzy

ať jej bídný život neomrzí!