Nejdřív mi to řekly hvězdy.

By Růžena Jesenská

Nejdřív mi to řekly hvězdy

tichým, zlatým zásvitem,

potom ptáci v křoví mladém,

nepoznaném, ukrytém.

Prameny to bez oddechu

potom v mechu zurčely,

potom včely s květinami

a pak větví ševely.

A dnes teprv věřím všemu,

jak to štěstí začíná,

řekl mi to sám můj milý,

že si na mne vzpomíná.