Nejkrásnější píseň.

Mé štěstí kvete, dceruškou mi kvete,

toť píseň má, proč stále jiných chcete?

Těch nemám víc,

a kdybych měl, tu věřte, moji zlatí,

že raděj bych je toužil vylíbati

do dítka svého srnčích zřítelnic!

I mír můj roste, sivou hlavou roste

den ze dne více v moji síňce prosté,

a zraje čas,

kdy budu mít’, co vždy jsem toužil míti;

klid v srdci svém a na něm svěží kvítí

a ve kvítí tom rosu z dětských řas.