NEJKRÁSNĚJŠÍ SNY.

Já snil, že slunce do tmy náhle vzplálo

a všechno vůkol schladlé rozehřálo;

však jak jsem procit, hned jsem počal chápat:

to paprsek z Tvých očí v sny mé zapad.

Já snil, že jaro svěží kolem létlo

a srdce moje dechem jeho zkvetlo;

však procit jsem – a omyl svůj jsem cítil:

to úsměv Tvůj mi v hrudi jaro vznítil.

A pak jsem snil, že ptáče pělo v háji,

kde pod stromy se mír a štěstí tají;

však hned jsem poznal, že to ptáče není:

to milý hlas Tvůj doleh’ v moje snění.

Tak láska Tvoje, oddaná a tichá,

sny nejkrásnější do duše mi dýchá,

neb Tys mi vším, co ňadro jen si vysní:

jak sluncem mým, mým jarem i mou písní!