NEJSVĚTĚJŠÍ SRDCE

Ó váso, pro nás rozlomená,

balsáme, pro nás vylitý,

ó lásko pro nás umučená,

náš Jesu na kříž přibitý!

Nám hořkne vše, kdož známe Tebe,

vše tomu tmou, kdo zrak Tvůj zřel,

a jinde-li kdo hledal nebe,

vždy poraněn se navracel.

Již koutku pro nás v světě není

a není ho ni u Boha:

tam tíhne duše v roztoužení,

však prchá zase ubohá:

Ji spravedlnost svatá leká,

toť záhubný jest slabé lék –

ó Spasiteli, pro člověka

jsi nezanechal útulek?

Nezbývá již kam sklonit hlavy,

když závrať Tvá ji pojala –

ta dobrota Tvá, Přelaskavý,

na Srdci Tvém nám ustlala.