NEJVŠEDNĚJŠÍ MOTIV.

Hoch vyzáblý a bledý, neduživý

mi psaní přines’: Pane, smilujte se,

dnes otec umřel, doma není skývy

a dětí pět se v pláči zimou třese!

Hoch ubohý co říká, sám snad věří

a neví, otec jeho v krátkém čase

o smrti matky že lhal u týchž dveří,

a propíjí, co dostal, v krčmě zase.

Hoch nezachvěl se ani nad lží svojí

byv usvědčen a sebrav dárek malý

šel tupě, jako přišel. V jizbě mojí

však Satan stál a jeho rty se smály

a pravil: Kluk mi dobrým pomahačem;

jak tebe on, bůh rovněž vesmír šidí:

za bídný groš, jejž dal’s mu pohnut pláčem,

ti stokrát víc vzal – tvoji víru v lidi!