Nejvyšší touha.

V nadšení zbožném paprskem tvým veden

kdo rozsévá tě – věčně žehnán buď,

nezištná touho, vracet lidstvu eden!

Neb tomu Bůh sám vdechl žár ten v hruď.

Jež provázela’s Krista ku Golgotě,

nejvyšší z cílů – ten, kdo chápe blah’

tvé mety zářné božskou krásu, na tě

zří jako na květ nejlidštějších snah: –

ó žehnán buď! Neb v něm se lidstvu vtělil

za ohnivý sloup věčné Lásky dech,

by zástupy ved’ z pouště v ráj a čelil

zlu Bídy sám v lži hadích nástrah všech.

On, dědic Toho, obětí jenž Sebe

dal za hřích světa – blahoslaven buď

a věčně žehnán, v úděl dej mu nebe

tvůj stihnout cíl, jej zloba nezarmuť!...