NEJVZÁCNĚJŠÍ SEN

Mé oči dnes cos’ hledaly

v té modré noci zářící.

To sny, které se napjaly

od lidských zraků k měsíci.

Ta mrtvá srdce hledal jsem,

a cestu, po níž stoupaly.

Ze všeho zbyla pustá zem

a světlo, v němž se koupaly.

A, hle! Teď měsíc těsně stál

nad mým nejkrásnějším snem.

A já jsem všeho litoval,

co hyne v kraji dalekém...