NĚKOLIK SLUNNÝCH EPISOD...

Tak přijde v životě pár slunných episod...

Jak vězni, který čeká slunce roztouženě,

přec někdy vnikne v celu zlatý záře hrot

a chvíli roztančí se na špinavé stěně,

tak přijdou chvíle ony zhořklých do samot

tak nečekány, jakby maně, netušeně...

však nežli nitro vzruší jasný jejich svod,

než smysly rozchvějí se v plné jejich ceně,

už prchnou beze stop jak mráček přelétavý

a pozdě teprve si duše uvědomí,

když za vším uprchlým se marně dívá zrak,

že cosi teplého se mihlo kolem hlavy

...a náhlý z toho smutek v myšlenky se vlomí,

že málo toho tak...