NEKONEČNOST.

Velká!

Jsi bez konce a bez mezí a hrází,

ty ve svém klíně všecky skryješ nás,

jsi matka, která pro své dítě nelká,

jsi démon, jenž je v práznou propast hází,

jsi výkřik, jenž se na rtech věků třás’.

Svatá!

Kol hlavy zář, tvé čelo jasem svítí.

Náš nedolétne hříšný k tobě dech

ni peruť naše k letu rozepjatá

ni hříšných vášní bouřné vlnobití –

Ty nevíš o tom ve svých čistých snech.

Věčná!

Pod tebou člověk rodí se a hyne,

sní, zápasí – červ, orel, žebrák, král.

A ty jak nebem bílá dráha mléčná

tak nade vším ty perutě své stinné

jen rozpínáš a jdeš jen dál a dál.