NEKROLOG

By Vojtěch Martínek

Ne silný kmen, jejž bouře roztříštila

a jenž ty blesky hrdě přivolával,

ne velitelská, dobyvačná síla,

jíž pravým živlem jest jen boje nával,

však cesta tichá jen a zasmušilá

a život pokorný, jak tebe znával

jsem po léta. Když smrt se přiblížila,

ty skrytě s životem ses rozžehnával.

A přece smutek duši zaplaví,

když vidím před sebou tvář zahloubanou

a pohled tvůj tak smírně laskavý.

Řeč klidnými se nese kadencemi,

jen chvíli věty živým ohněm planou –

to spřádáš sen: Je třeba zkrášlit zemi.