Nelituj...

Bolesti té drahé nebudiž Ti líto,

v které jsi se tichá stala navždy mou,

vždyť v ní tolik štěstí světle bylo slito,

vzkřísila mi cesty chudé bolnou tmou.

Nebudiž Ti líto bolesti té svaté,

nevzpomínej smutna prvých obětí,

já Ti u oltářů žehnám tisíckráte,

srdce spíš tam zemře, než je znesvětí.

Nikdy nezapomeň horká polibení,

slzy, štěstí, touhy, náhle trysklý žal;

věř, že větší lásky v širém světě není

té, jíž, drahá, tehdá jsem Tě miloval...