NELZE!

Nelze, nelze šťastným být,

jakby si to srdce přálo,

nelze, nelze často mít

ni to málo,

nelze, nelze z toho žíti,

pro dny příští uchvátiti,

co nám srdce blahem nítí –

nelze pro vždy šťastným být!

Nelze, nelze upoutat

prchající blaha chvíle,

nelze vždy kol zříti plát

růže bílé,

nelze paprsk v jeho chvění

zadržet ni okamžení,

předstihnouti předurčení – –

nelze blaho upoutat!

Vždy tu vyšší vůle hlas

znívá v naše tužby, v přání,

vládne nám a vede nás

hvozdem, strání,

vždy tu Někdo, dál jenž vidí,

mlhavé než oko lidí,

jenž ty všecky tužby řídí

v harmonii plnou krás!