Nemluvně k prsoum matčiným

Nemluvně k prsoum matčiným

se vřele, vřele přitisklo

a první slovo z mladých rtů

jak ze skal pramen vyprysklo.

Já tisknul vroucně domov svůj

horoucím ke rtům v nadšení

a první píseň vyšlehla

mi z mladých prsou k spasení.

A píseň má – to spása má,

to diamant v mé chudobě,

jenž v slzách bude skvíti se

jak pomněnka mém na hrobě.