Nemoc a pomoc. (Poledne.)

Slunce přímo z vejše

Paprsky své spouští –

Zarmoucená sedím

V javorovém houští.

Myslíc na jinocha,

Kterak krásně dřímal,

Růžový jak oheň

V tvářech se mu znímal.

Kterak – – ach! matinka

Volá mezy stromy,

Strachy pro dcerušku

Prchlou ruce lomí.

„Ach! kdežs dcero milá,

Kams se hájem dala –

Tatínek tě hledá –

Pojď! – bys obědvala.“

Ach! upřímná máti,

Nechtež mne tu v stínu;

V samotě jsem živa,

Mezy lidmi hynu.

Navraťte se domů,

Nemá otec čekat –

Koho srdce bolí,

Možno mu obědvat?