NEMOCNÁ RŮŽE.

By Emanuel Lešehrad

Na mojím loži vykvetla růže.

Vůně však z květu uprchla...

Pohlíží na mne s něžností ženy,

která už dlouho čekala.

Hlodavec jakýs v listech se tají.

Ta růže vadne, usýchá.

Je mi jí líto... Vždyť je tak krásná!

Hlodavce hledám, skrývá se někde.

Hledal jsem dlouho, nelze ho najít –

patrně, zničiv květinu, zmizel...

Jen rudá růže pozvolna chřadne...

Prosí mne o milost, prosí.

Pohlíží na mne s něžností ženy,

která se posléz dočkala...