NEMOCNÉ DÍTKO.

Je noc jasná, májová,

Blaho, vůně rájová

Háje, lučiny provívá,

Slavík sladce v houští zpívá.

Aj hlavinka bělavá,

Z lůžka vstává bolavá,

Dítko vlásky s čílka stírá,

Jásá a k měsíčku zírá.

„Máti, máti, pusťte mě,

Já povzlítnu od země,

Kde měsíček světla dává

A na harfu David hrává.“

Slyš, jak žalmy propěvá,

Aniž hlas kdy umdlévá:

„Neodvrhni – Pane v záři,

Dítě od své božské tváři.“

„Pánbíček volá mne sám!“

A dušička již ta tam. –

Hledí dítě s nebe stánku

Na svou liliovou schránku.

Žalm, co David pěje dál,

Jest, jak anděl s ním by stál;

V slzách se usmívá máti,

Vidíť v nebi dítko hráti.