Nemocnice.

To dům je vzdechů, stenů, utrpení,

horečné oči z bledých tváří zírají,

vzduch těžký, zdá se, života tu není:

paprsky ze záhrobí sem jen padají...

A přec se z bolesti tu život rodí,

mužové vědy pramen jeho zkoumají

a ostrým nožíkem ten pramen vodí

k světlu a vzduchu, odkud hymna žití zní...

Ty zlaté ruce, jež Smrt zdolávají!

Těm, jež Smrt provázela v nemocnice zdi,

jimž pohřební zpěv hrála na šalmaji,

ty ruce vrátily zas slunné žití dni...