NEMOCNÝ

Před oknem rozkvétá kaštan.

Bdím.

Matko!

Stiskni mi ruku.

Pohlaď mne něžným slovem.

Nesmíš vidět,

že trpím.

Dlouhé noci probdíš

u mého lůžka,

abys mne ukonejšila.

Má dobrá matko!

Zmrazeny naděje, o nichž jsi snila,

rozváta píseň, kterou jsi pěla,

a mé srdce

mučí touha.