Nemohu sem přijít...

Nemohu sem přijít více,

když jsou němá tvoje ústa,

a má láska – nevím ani,

proč mi ještě v prsou vzrůstá.

Byť to bylo na vždy s Bohem,

vím, – tvůj osud s mým byl spředen,

dovedla bych na tvých prsou

zemřít pro tvůj pohled jeden.

Mám-li přijít zase, zase – –

to jen ve tvém srdci leží,

štěstí se tak lehce zlomí,

ale nové – vzroste s těží!