Němý bol a němý žal

Když nový den tě probudí

a oči promne prstem zlatým,

hned za ním klove do hrudi

bol němý zobcem jedovatým.

Ten provází tě celý den,

při práci na ruce ti hledí,

ni na mžik není unaven

a stranou v koutku neposedí.

A večer k tobě na lože

se klade k spánku se sny zlými,

by zítra ráno – můj Bože –

hned s paprsky vstal slunečními!

A ty pak druhy nejdražší

zříš ve smutečním chodit šatě –

tvé havrany žal vyplaší,

jenž z věrných očí hledí na tě...