Nenahraditelná ztráta.

Stojí hruška v šírém poli,

Kdo ji asi sázel?

Čí to bude asi holka,

Již jsem vyprovázel?

A ta hruška v šírém poli

Každé jaro květe:

Panenka však jenom jednou

Na tom božím světě.

Mráz-li spálí v jednom jaře

Hrušce květy bílé,

Může zase v květu býti

Příští jarní chvíle.

Jenom panna, svadlo-li jí

Jednou bílé kvítí,

Neshledá se s květem bílým

V dlouhověkém žití.