Není člověk jenom mysl pouhá,

By František Sušil

Není člověk jenom mysl pouhá,

A hřích není pouhým přeludem;

Aniž jenom matným osudem

Ten se modlí, ten se Bohu rouhá.

Dávno peklem panovala touha,

By svět padal před tím před bludem;

Teď již vládne v lidu přechudém,

A lid se v něm jako v vodě plouhá.

Váš to skutek, vaše jest to sláva,

Hrdopyšní nedomudrcové,

Že se lid náš dobytčetem stává.

Hlas váš hrůzu pekla na svět zove,

Jícen zeje, srší věčný plamen;

A to u vás sluje spásy pramen?