Ó, není možná, bys mne neměl rád –

Ó, není možná, bys mne neměl rád –

Tvou lásku láska přivolá má ryzí,

jak ptáka píseň ptačí, kterou sad

tak sladce zvučí, jež tam v nebi mizí.

Jak bledá luna, kterou vidíš plát,

své slunce volá – stříbro svítí řízy –

jak zlaté slunce, jeho majestát,

jež v letě žhavém těžký klas svůj sklízí.

Má láska vroucí přivolá Tě zpět –

Bys rád mne neměl, není možná, Drahý!

Dvě hvězdy rozžal Bůh, když stvořil svět.

Jak bílé květy svál je na blankyt –

ty naše hvězdy. V středu hvězdné dráhy

teď ve vesmíru září jejich třpyt!