NENIE.

Zpěvná ústa moje,

vy se nezavřete,

nechť kolem vás všady

hořké býlí kvete!

Zpěvná ústa moje,

vím, vás neumlčí

ani havranů skřek,

ani vytí vlčí!

Co vám půtky, boje

dravé, dlouholeté?

zpěvná ústa moje,

vím, vy nezmlknete!

Vím, vás budou jednou

s lucerničkou hledat,

prstem ven vás hrabat,

každý kámen zvedat.

Vy budete zatím

pryskyřníku číškou,

nebo svlačcem vonným,

nebo pampeliškou.

Motýl bude píti

vše, co ve vás zkvete,

zpěvná ústa, jemu

vy se nezavřete!

Ještě po mé smrti,

kdo jen bude chtíti:

motýlu i ptáku

dáte ráda píti.

Na hrob ať sníh padá,

kde jen routa kvete...

zpěvná ústa moje,

vy se nezavřete!