Neohrožená dívčina.

„Nebodej, keříčku růžový,

Nechci ti uškodit, Bůh to ví!

Podej jen haluzky zelené,

Nebodej, keříčku, ne, ne, ne!“

Veselá dívčina notuje,

Keříček housenek zbavuje,

Zbavuje haluzky, peň i list,

Aby byl stromeček zdráv i čist.

Na to jí stromeček slovo dal:

„Však jsem tě, dívčino, nevolal!“

Bodal a ranil ji do krve

Po druhé zase jak po prvé.

Dívčina, ta na to nedbala,

Všecek jej notujíc obrala –

Hrozila: „Však až jen pokvětem,

Vezmem si růžičku s poupětem!“

Vesele obírám keříčky

V zahradě drahé mé matičky;

Bodne-li trn kdy mne v odměnu,

Vzdychnu a na děvu zpomenu.