NEOTÁLEJ!

Koráby starostí a hoří

křižují denně po tvém moři,

je vysíláš i přijímáš.

A tenhle provoz samočinný

nečeká ani na pokyny,

do smrti hojnost zboží máš.

Zato však zřídka na své vodě

zříš radostí a štěstí lodě

po mnoha marných nadějích.

Važ si té chvíle, je to svátek,

palubu vyšňoř do Benátek,

sem věnce, hudbu, tanec, smích!

Sem rychle! Radost způsobiti,

můžeš-li, radost zakusiti,

jí neodkládej na zítřek!

Můžeš-li kvésti, neotálej,

zavoň, zardi se a sálej,

vzleť motýlem, jenž kuklu svlék’!